Unavená zo života
vpisujem do lístia
moje bôle, sklamania..
Popadané na zemi,
zbierajú ich padlí anjeli,
čo spadli na zem v noci,
aby našli to, čo je v mojej moci
zmeniť na tomto svete,
pod kopou lístia opadaného.
Unavená zo života
z večného písania,
cieleného túlania,
zo strát a sklamaní,
z pohľadu na anjelov
miestami unavených,
sadám na kraj cesty si,
a v mysli myslím si,
len to, na čo myslieť chcem.
Unavená zo života,
i z myslenia,
zo žitia, existenčna,
prítomnosti anjelov padlých,
zo zla démonov neprítomne prítomných,
skláňam sa pred Bohom,
anjelom podávam kúsok chleba,
do sveta posielam samú seba,
a seba zahrabávam do lístia na zemi,
nech nájdem to, čo patrí mi,
kúsok šťastia v sebe samotnej.
Komentáre
Bárko, už jsem Ti poslal komentář, zase jako neautorizovanej,
Bylo něco v tom smyslu, že andělé a doktoři nesměj bejt unavený, potom, že podzim je krásnej svou barevností, že není horko, že s Tebe leje pot při každám tělesným pohybu, a že se nemáš zahrabávat do listí. To dělaj Ti, co nechtej aby byli vidět. Kupříkladu snajpři. A popřál jsem si aby jsi šlápla na svýho snajpra, ale ten Tě musí trefir šípem amorovým, aby bylo jasno.
Protože to je moc důležitý. Když je poloblačno, nebo dokonce zataženo, tak to může zapříčinit nějaký neporotumnění, či dokonce nejasnosti:-)))
Ahoj! Jestli se to teď nepovede, tak už mne asi vytentovali:-)))
Barka ,
... :-))) ...